Pan Učitel

Pondělí v 15:48 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti!
Taky nesnášíte písemky a divné zvuky, které vás při nich ruší? Jako třeba otravné tikání hodin, smrkání souseda, nebo třeba souložící pár vedle v kabinetě?
Ehm... Cože?!

teacher

 

Liga Pravých Fanoušků

Pátek v 20:37 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti!
Když už je tedy jasné, že moji povídku neocenili v soutěži, do které byla zaslána, tak vám ji sem mohu beztrestně zveřejnit. Hádám, že to pro některé čtenáře nebude až tak cizí téma, jelikož mou stránku navštěvují fanoušci Creepypasty. A okolo Creepypasty se povídka točí. Respektive okolo lidí ve fandomu. Příběh je vymyšlen na téma soutěže, které bylo "Kyberšikana kurwa bolí" a já jsem nechtěla být jako další ve stádě a psát z pohledu oběti... To, co je v povídce jsem já nezažila ani z jedné strany na vlastní kůži, ale je pravda, že v jednu krátkou, vyhrocenou chvíli jsem něco podobného zahlédla.
(Ano, mluvím o chvíli, kdy se nejmenované osoby sesypaly na blog mladé holčiny a vyčítaly jí, že tam má obsah, který jí samotné vyhovuje a nikoho neuráží)
Užijte si povídku.

bully


SlytherPuff Friendship (part one)

19. dubna 2017 v 19:47 | Kalamity Iharo |  SlytherPuff Friendship
Jabán, vy Žaláti!
Už jste si možná všimli "prvního" dílu... Není to kruté? Začít koncem a pak na vás vytáhnout příběh dějící se celou tu dobu před tím... To uvidíme... Protože teď se přesuneme o několik let před "The Last Part"...
Abyste věděli, nevím, co se z toho vyklube. Je to rádoby vtipné a odhaluje to moje nedostatky angličtiny. Ale chci, aby to svět viděl! Aby svět viděl, co píšu pro svoji milovanou Lizzie! Ano, tohle celé divadýlko v angličtině je zasvěceno a věnováno Lizzie... Ačkoli, vy si ho můžete užít úplně stejně!
Enjoy!!!


 



Všechno nejlepší - otázky a odpovědi II.

16. dubna 2017 v 18:42 | Kalamity Iharo |  Kecy v kleci a ježek v troubě
Jabán, vy Žaláti!
Samozřejmě, tady je slíbené pokračování! Protože když už mám hodiny spoždění s vydáním, blog se rozhodne ještě více zdržovat a řekne mi, že to mám moc dlouhé!
Vážně? Děláte si ze mě srandu? Táhněte třeba do špenátu!!!
A jinak - snad jste se ještě nespili do němoty a zvládnete i druhou část vašich otázek a odpovědí.
VŠECHNO NEJLEPŠÍ ZEMĚ PŘÍBĚHŮ!!

birthday hat


Všechno nejlepší - otázky a odpovědi

16. dubna 2017 v 18:41 | Kalamity Iharo |  Kecy v kleci a ježek v troubě
Jabán, vy Žaláti!
A taky: Hodně štěstí, zdraví! Hodně štěstí, zdraví! Yaaaaaaaaaaayy!
Požádala jsem vás na události o otázky. Ach, jak drzé a troufalé, že?
Ale vy jste přesto byli ochotní se na něco zeptat a upřímně, já jsem valila oči! Kde jste na ty otázky přišli?? To je něco... Wau! Já jsem to ani nečekala! A kolik jich je! Já vás obdivuju! Vy jste úžasní!!
Takže jste se konečně dočkali - šest let po zveřejnění prvního článku + několik dalších hodin, protože Iharo není schopná dodržet naplánované časy přichází výroční článek!!
Samozřejmě jsem si neodpustila otázky oddělit podle toho, kdo se na ně ptal! Takže víte, že za odpovědi jsem zodpovědná já a kdo je zodpovědný za otázky budete vědět taky! Hahahahaha!!
Takže hurá do toho!! Odhalte vše, co jste kdy chtěli vědět a také to, co byste raději nevěděli!!
A JEŠTĚ JEDNOU SE MOC OMLOUVÁM ZA TO, JAK JSTE MUSELI ČEKAT!!! ŠKUBU SI VLASY A HROZNĚ MOC MĚ TO MRZÍ!!


A PROTOŽE BLOG MÁ OMEZENÍ ZNAKŮ, TAK BUDE ČLÁNEK NA DVĚ ČÁSTI! JUPÍ!!!


I'll be your angel

10. dubna 2017 v 18:23 | Kalamity Iharo |  Chvilky poezie
Jabán, vy Žaláti!
Já vím, já vím, jsem líná lemra... Ale už by bylo asi hodně otravné se za to pořád omlouvat. Co už, prostě není inspirace, nálada, čas, cokoli...
No, ale přesto všechno, jak vidíte, stejně jsem něco přidala.... JUPÍ... (A navíc - když vám tu básničku pochválí i učitel angličtiny, tak to prostě nemůžete schovat do šuplíku!!)

angel


If you give me a chance
I will sing for you or tell
every lullaby or fairy tale.

I will never leave you.
Never let you go or fall.
I'll call you friend, love and pal.

You can be sure
I am here no matter what.
And say anything you want.

If you let me do it
Be the knight keeping you from danger
Be the one saving angel.

Then just wait a second.
I'll grow myself some wings
and imediately start to sing.


Nůž

19. března 2017 v 20:27 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti!
Tak jsem zpátky z Trpasliconu. Report nečekejte. Většinu času jsem kempila u stánku eTardis a bylo to senzační. Nevím, co víc k tomu říct!
Enjoy the story, my dearies!

rain

Došla jsem znaveně na internát. Konečně. Venku už byla tma navíc dost pršelo. Vlastně tam lilo jako z konve a ze mě voda jen crčela. Vyšla jsem tři schody k přezouvárnám a narazila jsem na vychovatelku. Byla to milá žena asi okolo čtyřiceti let. Vždycky jsme si skvěle rozměly. Mohla jsem jí říct cokoli.
"Paní vychovatelko! Ráda vás vidím!" během těchto slov jsem shodila na zem cestovní tašku, jejíž popruh se mi celuo tu cestu sem zařezával do ramene. Byla to úleva.
"Musím se vás na něco zeptat!" vyhrkla jsem.
"No..?" dostalo se mi odpovědi.
"Potkala jsem na nádraží jednu paní, která potřebovala poradit cestu k nějaké hodpodě Frílova bašta. Prý ot má být někde na sídlišti kousek od Alberta. No a tak jsem jí řekla, ať jde kousek se mnou, ona mě vzala pod deštník a šly jsme vlastně až ke kruháči a tam jsem ji poslala doleva a řekla jsem jí, ať u trafiky zabočí do ulice a jde rovně, že by to měla najít... Poslala jsem ji dobře?" celou tu dobu jsem okolo sebe mávala rukama, jak to mívám ve zvyku.
Teď jsem si ale všimla, že se vychovatelka neusmívá. Její obvykle zářící tvář byla nyní strnulá, upřeně na mě hleděla a spodní ret se jí chvěl. Vypadala dokonce i pobledle.
Mohla jsem si jen domýšlet, že žádná taková žena vlastně nebyla, nebo byla, ale ne tak, jak jsem si myslela. Mohla jse si jen domýšlet, že kdysi dávno tady v takovém deštivém dni nějaká žena skutečně hledala restauraci Frílova bašta a někdo, místo, aby jí pomohl, tak jí ublížil. Třeba i brutálně zabil. Kdo ví, možná že ji ubodali někde na rohu u vlakového nádraží, jak je tam ten hlouček stromů. A od té doby tady bloudí její duše a ptá se na cestu. Ten, kdo jí pomůže, toho na chvíli schová pod deštník. A kdo ne...
Sledovala jsem vychovatelčinu tvář a pak mi oči sklouzly na mě, na můj šedý kabát zacákaný rudou barvou a na špinavý, ostrý nůž v mojí pravé ruce.
"A do prdele..."

Kam dál