Strach

Čtvrtek v 21:33 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti!
Jak se vám daří? Já ještě pořád žiju a ano, pořád se tomu divím, to už je zvyk.
Maturitní ročník mi dává zabrat a to si tady ještě někdo fandí, že zmákne vysokou... Smích nemusíte skrývat, taky se sama sobě směju.
A během toho všeho utrpení jsem dokonce zvládla splácat povídku. Milujte mě a uctívejte mě. (Mimochodem - uvidíme se na Akiconu!)

room

 

Her and her Mother

Pondělí v 13:08 | Kalamity Iharo |  English time
Jabán, vy Žaláti!
Sometimes it just needs to be done and said. And noone likes to talk trash about their parents... But sometimes you just end up sitting in rain and nothing good popps into your mind. I am sorry...

mom


SlytherPuff Friendship (part seven)

Neděle v 21:45 | Kalamity Iharo |  SlytherPuff Friendship
Jabán, vy Žaláti!
Nikdo mi neříkal, že maturitní ročník bude tolik o výčitkách a překonávání sama sebe! Ne, že by bylo tak těžké si prostě každý den hodinku sednout k učivu... Ale znáte Iharo! Takový líný bobek to je!
No, myslete na mě, hlavně v dobrém... A užijte si... třeba den.


"These assigments. They are killing me!" said S.
"Oh really? You never missed any and they are the best most of the time." replied H.
They were just heading from library to great hall for dinner.
"Yes… And half of them are done just thans to you." admitted S.
"I know… If there was no me, most of your work would just burn in the flames of procrastination." H nodded.
"Which reminds me of the Charms essay..." started S.
"Done." stopped her H.
"And the sketch to herbology?" asked S.
"Done..." said H again.
"And..."
"Done, done, done..."
"Even the..."
"Yes. Everything. I have done everything I had to." said H with big bright smile on her face.
One second later her smile dissapeared because of dense silver liquid spreading over her head and shoulders.
"What is this?" inquired H. She and S heard the well-known laugh.
"Peevesssss..." hissed S. And aimed her wand at the ghost laughing in the air.
"You little scum!" yelled S and prepared for curse.
"Miss!" sharp voice resonated through the corridor.
"This is really innapropriate behaviour for a school corridor! Five points from Slytherin!" said profesor McGonnagal while heading towards girls and still laughing Peeves. He, when noticed profesor, immediately dissapeared.
"Innapropriate? I didn't even cursed him." said S.
"And what about that verbal expression, miss?" profesor McGonnagal raised an eyebrow.
"B-but..." S stuttered.
"I told you, your language is gonna get you into trouble." whispered H. S waited, till McGonnagal removed the liquid and went away.
"We talk like this all the time in the common room!"
"Don't even say that in front of me!" said H.
"Come on! You swear too!" argued S.
"By an accident! Not as a hobby!"
 


Jablečný sad

4. října 2017 v 19:45 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti.
Občas vás inspiruje i malá věc. Třeba sad plný jablek, na které se vám sbíhají sliny.
Potkáváte na svých každodeních cestách taky takový?

jablka

Cestou ze školy míjím úžasný jablečný sad. Je v něm spousta jabloní s větvemi obsypanými rudými jablky. Je to pohled, při kterém se mi sbíhají sliny. Pamatuji, že když jsem byla malinká, z okna domku, který je u sadu, se vždycky linula vůně jablečného štrůdlu.
Když ale teď míjím sad, nikdo jablka neočesává. Sleduji je, jak se lesknou na slunci a lákají přeskočit plot a vzít si je. I okna domku jsou zavřená a žádná vůně se z nich neline.
"Jestli chceš, pojď si nabrat!" ze zasnění mě vytrhne hlas. Překvapeně zamrkám na stařenku. Stojí na prahu dveří v dlouhé růžové noční košili a chlupatých bačkorách. Opírá se o procházkovou hůl a hledí na mě skrz půlměsícové brýle.
"To je dobrý, já..." nejsem si jistá, co říct.
"Jen si běž nabrat, ať neshnije!" prohlásí stařenka. Nejistě přešlápnu. Mám na ta jablka hroznou chuť. Ale je to úplně cizí sad a patří téhle dámě. Nezdá se mi to správné.
"Tak už si běž nabrat!" vyhrkne stařenka netrpělivě. S nervózním poděkováním vklouznu brankou do sadu a otrhám pár jablek. Nacpu je do kapes.
"Jen si jich vem víc! Dělej! Jen ber!" huláká na mě stařenka. Musí být nahluchlá, jinak by poznala, že huláká až zbytečně nahlas. Sundám si batoh a nějaká jablka tedy strkám k učebnicím a sešitům. Je mi divně.
"Je to krásný sad!" zavolám na stařenku. Pořád stojí u dveří.
"Vysadil ho tady pro mě můj otec! Z jablk jsem pekla štrůdly jemu, svému muži a nakonec i svému synovi!" zahulákala nazpátek. Pousmála jsem se na ni. Vsadím se, že byly výborné. Do dnes si pamatuji, jak voněly.
"Ale můj táta umřel! A můj muž taky! A syn vyrostl! Už dávno!" zahulákala babička zase. Hodila jsem si batoh plný nádherných jablek na záda a zahleděla se na ni. Její oči byly smutné.
Proto ta jablka už nikdo nesbíral. Nebyl nikdo, komu by z nich mohla upéct štrůdl. Všichni ji opustili, ona zůstala sama...
A ty stromy obsypané krásnými rudými jablky jí to připomínaly.

Jedna noc číšníkova

2. října 2017 v 19:02 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti!
PORNO! Je to pornooooo!
Ne, vážně, po dlouhé době jsem napsala jakési to Slash/yaoi.
Protože jak se nejlépe naučit rozdělení pracovníků ve složitém systému obsluhy? Napíšete o nich Pornoooo! Nebojte, tolik odporných/odborných výrazů tam zase není. Ten sex si užijete úplně v klidu.
Tak si to užijte! Pornooooo!!

hotel


Haló

1. října 2017 v 21:44 | Kalamity Iharo |  origosh
Jabán, vy Žaláti...

girl


Seděla jsem na posteli a opírala se o stěnu. V klidu jsem si kývala hlavou do rytmu hudby linoucí se z bedniček a očima jsem jezdila po stránce. V hlavě se mi odehrávala scéna popsaná v knize.
"Haló."
Zvedla jsem pohled od knihy a přejela s ním pokoj. Nic krom oblečení válejícího se na podlaze a nábytku jsem neviděla.
"Haló."
Rozhlédla jsem se znovu, dokonce jsem pootočila hlavou. Jenže nikde nic a hlavně - nikdo.
"Haló."
Zmateně jsem se podívala z okna. Ale ani tam nikdo nebyl. Podívala jsem se ke dveřím, jako kdyby se v nich snad najednou měl někdo objevit.
"Haló."
Ale ve dveřích se nikdo neobjevil. Znovu jsem se podívala z okna. Nikdo.
"Haló!"
Ohlédla jsem se prudce za sebe. Byla tam zeď. Nic víc. Nedělila mě od žádné další místnosti.
"Haló!"
Je možné, že by někdo stál venku na druhé straně zdi? Proč by v tom případě nešel k oknu, abych na něj viděla?
"Haló!"
Hlas se nehýbal. Byl pořád na jednom místě. Hleděla jsem nechápavě na zeď a ani se nehnula. Ozve se ještě jednou?
"Haló!"
Ozval. A pak se ozvala rána.

Sorting Hat

23. září 2017 v 8:09 | Kalamity Iharo |  English time
Jabán, vy Žaláti!
Asi jste už stihli postřehnout, že jsem Potterhead. Ano! Říká se jim Potterheads a já se jako jeden z nich cítím!
Každý správný Potterhead by ovšem měl znát svou kolej, že? To mi dělalo kdysi hrozné problémy a cítila jsem se, že nepatřím nikam a tak trochu bych mohla být kdekoli (Krom Nebelvíru). Dnes už vím, kdo jsem... Víte to vy?
Pokud ne, nemusíte se bát. Jednou na to přijdete.

sortyy


SlytherPuff Friendship (part six)

18. září 2017 v 15:49 | Kalamity Iharo |  SlytherPuff Friendship
Jabán, vy Žaláti.
Asi bych se mohla podělit alespoň o ty předepsané články, co? To by mi nemuselo dělat takový problém.
A možná mě to i trochu nakopne k tomu, něco udělat. A kdyby mě přeci jen někdo hledal a já mu chyběla nějak extra... Víte, kde mě hledat (V menu máte odkazy *winkwink*)




Kam dál