Za mřížemi - díl 3

4. února 2014 v 19:01 | Iharo Senshi Kokoro |  Za Mřížemi
HAHAHAHAAHAAA! Třetí díl! No přiznejte se, kdo už na tyhle zlatíčka zapomněl? Všichni!! A komu se stýskalo? Aha, ticho.. No jsou tady drahoušci... Ale dnes žádné yaoi. Jen klídek.. ňaaa.. Těším se na pokračování. Až se k němu zase odstanu... Tuhle sériovku mám tak krásně rozplánovanou a Rozbodovanou.. Ne fakt.. Až do pátýho, cca šestýho dílu mám body co se v kterém má stát.. dycky jen jeden, dva bodíky... (no, ke dvojce byly čtyři..) Nah.. a to jsem jetě některé věci odložila.. Já se tak těším co na to řeknete? Mě to tak bavilo psát!!





"VSTÁVEJTE ŠMEJDI!! SNÍDANĚ!!" řval dozorce. Tim znuděně otevřel oči a přitáhl si vozík. Callum seskočil z postele a odkopl mu jej.
"Ah, to mě mrzí." zamrkal nevinně a protáhl se. Tim zavrčel cosi o blbečkovi. Mitchel vstal a vozík mu přitáhl. Dočkal se jen nevrařivého pohledu vraha.
"Hele, nevěsto, nechceš se postarat i o někoho jiného?" plácl Mitchela přes zadek Dereck. Ten nadskočil.
"N-Ne.. já.. Radši ne." couvl od něj a radši vyšel z cely a připojil se k davu mířícímu do jídelny. Moc si nepomohl.
"Zlatíčko, rád tě zase vidím." přitáhl si jej k sobě Barney. Posledně si to s tímhle klučinou užil. Mitchel se přikrčil, tročku nahrbil ramena, ale nechal se okolo nich Barneym chytit. Nevěřil, že je zrova u tohohle chlápka v bezpečí před ostatníma, ale věděl, že je moc slabý na to, aby se bránil. Jedonduše na to nemá, aby tu ruku ze sebe sundal. Ačkoli to znamenalo, že ze sebe udělá šukací pannu. Že mu s ní Barney sjede na zadek a pořádně ho stiskne. Že s ním kdykoli praští někam za roh o stěnu. Kdyby cokoli namítal, jen si to zhorší a to on nechtěl. Za třicet dní jeho útrapy skončí a pak uř se bráchou nenechá do ničeho namočit.
"Jsi zlatej, Gill už se mě ptal, jestli si tě může půjčit." prohodil Barney. Mitchel vzhlédl. Gill. Barney ukázal na trošku opáleného, středně vysokého chlápka s černými vlasy sčesanými na takzvanýho melouna a s šátkem okolo krku. Mitchel polkl. Skoro cítil na zápěstích tlak onoho šátku.
"Asi jsi neměl nic proti." hlesl tiše. Vlastně si ani nebyl jistý, jestli smí Barneymu tykat.
"Ale to víš že měl! Ještě jsem si tě nevycvičil. A nevycvičenýho tě nepůjčím. Udělal bys mi ostudu." prohlásil okamžitě Barney a vrhl na Mitchela ukřivděný pohled. Mitchel jen přikývl a podíval se radši na druhou stranu.
"Jsi mi vděčný..?" chytil jej Barney třemi prsty za bradu a přitáhl si jeho obličej k sobě.
"A-Ano." zakoktal se Mitchel překvapením. Nakonec mu může být snad i vděčný. Když bude řádně "vycvičený ".. Nebudou s ním mít vězni problémy. Spokojeně se do něj udělají a on to přežije s nejmenším podílem následků, jaké jsou v těchto podmínkách možní.
"Nakonec si to budeš i užívat kotě." zavrčel zvláštním tónem Barney. Ten tón nebyl výhružný. Těžko se popisoval a skoro nešel zařadit.
"Hele Barney! Mám tady pro toho andílka přezdívku!" došel k nim chlápek s vyholenou hlavou.
"Jakou Henry?" pozvedl Barney zvědavě obočí.
"Je to taková panenka.." natáhl se Henry a skousl Mitchelovi ucho. Ten jen sklonil hlavu směrem k Barneymu.
"No jistě. Rozkošná panenka na hraní.. To se uchytí..." broukl spokojeně Barney. Hlavou se mu honilo, že to je jeho panenka.
"Souhlasíš?" koukl Henry na Mitchela.
"Jistě." šeptl chlapec v odpověď. Jinou možnost, než soulhas neměl. Tedy měl, ale to by znamenalo potíže. A těch se chtěl vyvarovat. Třeba tím, že bude dělat Panenku.

Tim se mezitím držel na konci skupinky mířící do jídelny. Neměl hlad. Ani chuť k jídlu. Přemýšlel, co bude dělat po tom měsíci tady. Kam bude chodit jíst. Kde bude spát. Ani nepřemýšlel nad tím, že by se vrátil k partě. Ale moc nerozváděl ani možnost hodného kluka.
"Hele kriplíku, myslíš, že to nedopadne každej den stejně, pokud se budeš chovat furt takhle?" houkl na něj Callum. Tim si odfrkl.
"Pánové jistě nemají jen mě na to, aby si kopli." odvětil vcelku bez zájmu.
"A co? Do tý doby se budeš učit jak na tý křaksničce tady těmhle týpkům ujet?" rýpl si Callum.
"Co je tobě po tom? Nezájímám tě přece." odfrkl si Tim.
"Jen se ptám kriplíku." rozcuchal jej Callum. Bavil se tím, jak Tim pomalu, tiše a s přemáháním ovládal vztek. Jak se snažil být chladný, ale při tom byl jen podrážděná a prskající kočička.
"Koukni zlatíčko, radši si tý svý nevěsty važ. Nikdo jinej se tu o tebe starat nebude, až zas budeš v bryndě." utrousil pak jízlivě.
"Já jen, že potrefená husa nejvíc kejhá." prohodil s klidem Tim.
"Vážně? Co tím chceš říct?" pozvedl Callum obočí.
"No, pořád mluvíš o tom, jak na mě sereš a nepomůžeš mi. Ale že bys zavřel zobák a šel is svou cestou, to tě ještě nenapadlo." pokrčil Tim rameny a trochu přidal, aby na něj zbyl aspoň zlomek jeho porce. Pouhým plastovým talířem se živit nechce.
"Zmetek." zamumlal si pro sebe Callum. Došel od jídelny a sebral svůj plastový talířek s porcí suchého chleba, salámu a dlouho zrajícího sýra. Hnus, ale jíst se to dalo. Tedy muselo, protože nic jiného jste prakticky nedostali.
Callum zasedl za stůl a dal se do poživatiny. Koutkem oka zahlédl Kima a třetího z těch malejch kluků, jak do něj vrtá a provokuje ho. Ušklíbl se a kývl na Kima. Ten k němu dosedl.
"Hele, tu ženušku už sis přetáhl, nebo ne?" pohodil hlavou k Nickolasovi. Ten jej slyšel a našpulil se.
"Já ti dám ženušku!" štěkl.
"Ale jistě že přetáhl, ale asi málo. Bude to chtít víc." ignoroval Nicka Kim. Callum se zasmál.
"To asi jo. Takhle drzá by ženuška bejt neměla." konstatoval, protože věděl, že je Nickolas poslouchá. A bylo mu jasné, jak jej tím dopálí.
"Neboj, já se o ženušku postarám. A když ne já, tak nějakej dozorce určitě. Jeden už to stihl." mrknul na Calluma Kim.
"No nech mě hádat. Randy?" tipnul si okamžitě Callum.
"Ne, ne.. Jerry. Ale Randy u něj bude co nevidět." mávl nad tím rukou Kim.
"Kde že budu?" ozval se za nimi přísný hlas. Callum sebou cukl o něco víc než Kim. Ten se ušklíbl na vysokou gorilu s krátkými vlas,y ve kterých byly vyholené klikaté čáry.
"Ale Randy, jen nám přijde ten můj novej v cele trošku neopečovávanej." prohlásil naoko starostlivě. Dozorce Randy se zasmál.
"O toho se neboj. Jerry už mi říkal. Ale mě přijde dost neopečovávanej tady Callum." pohladil jmenovaného nehty po tváři. Callum cuknul. Randy se zamračil. Otočil se a odešel. V Callumovi bylo něco, co on chtěl. nějaká část Callumovy bytosti ho uchvacovala. Callum byl jako krásné, hrdě zvíře, které si Randy chtěl zkrotit. Byl jeden jediný, ve stovce vězňů. Mohl mít tisíce, tisíce, ale jeho si pamatoval. Jako kousek zlata mezi tunami pyritu. Ani si to ten zmetek nezasloužil protože byl v podstatě jako ostatní. V podstatě.

"Co tu tak sedíš?" vešel Callum do cely. Většina vězňů byla ve společenských místnostech. Koulali se na fotbal, nebo se rvali, protože někteří se chtěli koukat na něco jiného. Jak obyčejné situace. Již ohrané na tomto místě.
"Víš, že je mi tu i celkem dobře? Ještě před chvílí tu byl klid." odvětil Tim.
"Hm. Myslel jsem, že budeš aspoň v knihovně." pokrčil Callum rameny.
"Nevím kde je a navíc knížku jsem tu jednu našel." ukázal Callumovi tu, kterou při jejich prvním setkání starší nechal na lavičce venku.
"Ah, hledal jsem ji! Dík!" chtěl si ji Callum vzít.
"Ts, ts, ts.. Já si ji našel." uhnul rukou Tim. Callum se pro knihu natáhl. Tim se posunul a nakonec starší z nich skončil klečíc těsně nad černovláskem.
"Nezahrávej si ty malej spratku." zavrčel Callum. Tim se ušklíbl, natáhl krk a ukradl si Callumovy rty. Vsál spodní a otřel se o něj. To samé udělal i s horním rtem. Callum mu sebral knihua slezl z něj.
"Co si do prdele myslíš že děláš?!" vyštěkl na Tima.
"No až do prdele jsem se nedostal." odvětil rýpavě Tim.
"Zmetku. Nasedni na ten křáp, ukážu ti knihovnu." zavrčel Callum. Tim pokrčil rameny a přitáhl si vozík. Nasedl na něj. Vlastně ani nevěděl, proč tak najednou po Callumových rtech zatoužil. Možná chtěl ukázat, že není úplně bezmocná muška. Nyní ale tušil, že by je klidně ochutnal znovu.
Callum zatlačil do vozíku a vyrazil. Doufal, že jej Randy bude ignorovat, když nebude sám. Ale ostřížímu pohledu toho chlapa neunikl. A jeho touhám také neměl uniknout. Dotlačil Tima do knihovny, aniž by si hladového vlka stvárněného toužícím dozorcem všiml.
"Tak jo.. Cestu si snad zapamatuješ." ušklíbl se. Tim nyní pohnul koly vozíku sám a radši se ztratil mezi regály. On si totiž uvědomil, že je tady něčí zadek propalován dvěma zelenýma očima.
"Oh, jak starostlivý Joey.. Ah, sorry, vlastně Callume." ozvalo se za ním skoro zavrnění.
"Randy." otočil se s úšklebkem Callum.
"Ah. Tvůj sebejistý škleb není přirozený. Trošku skřípe." poznamenal Randy.
"Co chceš?" zamračil se Callum. Posledně ho pěkně dlouho bolel zadek a nejen ten. Nerad končil dole. Při aktu býval ten dominantní. A navíc Randy byl jednoduše prasák. Ani by mu nevadily nějaké hračky. Ale jeho kecy. To jak se vyžíval, když dloubnul do čerstvé rány. Nenáviděl Randyho a připadal mu nechutný.
"To přece víš. Pojď ke mě." zavrněl Randy. Callum mírně couvl. Randy se zamračil. Udělal dva kroky a chytil Calluma za ruku. Chtěl si hrát a pokořit sebevědomí tohohle muže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Za Mřížemi - 3

Četl/a jsem - dobrý 33.3% (1)
Četl/a jsem 66.7% (2)
Četl/a jsem - špatný 0% (0)

Komentáře

1 Arashi Kyuketsuki Neko Arashi Kyuketsuki Neko | E-mail | Web | 9. února 2014 v 18:11 | Reagovat

Moc hezoučký díleček :3 Chci další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama