Špatná zpráva

31. srpna 2014 v 22:48 | Iharo Senshi Kokoro |  fanfictions
Tady je naše krásná povídka na povzbuzení do novýho roku. A Do novýho roku musíte zlehka, tak i my jdeme zlehka a je to jen sladký, praštěný shounenko. Je to /snad/ vtipné, jsou tam nějaký ty Umma Power a já se loučím, dochází mi baterka a za chvíli nám nA intru zhasnou a donutí nás spát T.T
Dobrou noc děti, hodně štěstí a krásné svátky počtení xDD

Fandon: SHINee
Pairing: JongKey /OnTae/
Warning: BOYS LOVE




"Mám pro tebe špatnou zprávu Kibume. Tvoje dítě už vyrostlo."
"Neeee!!" Kibum se s výkřikem posadil na posteli. Bylo pozdě večer. Kibum zavrtěl hlavou. Tohle všechno začalo, když asi před týdnem hráli na rodinku. Jistě. V chlapeckém dětském domově bylo těžké najít jakousi Umma. A tak osmiletý Kibum souhlasil s tím, že Umma bude on. Jeho "Dítě" Taemin už mu od té doby jinak neřekl a všichni si začali pomalu zvykat. U Kibuma se objevily jisté Umma sklony a opravdu si někdy jako Minnieho rodič připadal. Jenže pak přišly ty sny. Nějaký jemný, medový hlas mu šeptal a děsil jej tím, že Minnie už je velký, dospělý a samostatný. Hrůzná představa. Vyškrábal se z postele a vyklouzl na chodbu. Všude bylo ticho a vládla tma. Udělal dva kroky a pootevřel dveře do vedlejšího pokoje. V jakéms, takéms světle z ulice viděl, jak na posteli spokojeně chrupká jeho malinký Minnie. Oddychl si. Ještě se to nestalo. Ještě ho může ochraňovat. A taky musí. Protože svět je krutý. Minnie měl to štěstí, že se sem dostal už jako malé dítě, neboť jej matka nemohla vychovávat. A než aby mu poskytla ubohý přístřešek na ulici a místo pořádného jídla jen zbytky, dala jej sem. To Kibum si sebou nesl špinavou a prohnilou minulost. Slíbil si, že bude nejlepší Umma na světě a nedovolí, aby se Minniemu stalo to, co jemu. Zase opatrně zavřel dveře a vrátil se do postele. Minnie bude mít krásný život. Zařídí to.
Když opět otevřel oči, zvonilo se zrovna k snídani. Bylo slyšet nadšený křik a rychlé dupání po chodbě, jak se všichni hnali do jídelny. I on, ještě v pyžamu vyběhl z pokoje. Okamžitě se na něj někdo pověsil.
"Umma! Dobré ráno!" vykřikl Taemin. Kibum si ho prohlédl. Už byl oblečený, ale...
"Minnie! Tvoje košile!" zhrozil se Kibum.
"Co? Není špinavá! Ani zmuchlaná! Už jsem se naučil je skládat! Kontroloval jsem to!" bránil se Minnie. To už Kibum jen kroutil hlavou a smál se.
"Ale máš ji křivě zapnutou!" vysvětlil. Taemin nafoukl tváře. Ano, tenhle zlozvyk pochytil od Kibuma.
"A ty jsi ještě v pyžamu, Umma!" odfrkl si.
"Minnie! Já jsem Umma! Já jsem autorita!" nafoukl tváře tedy i Kibum.
"Ale Bume, tvoje děťátko má pravdu." přišel k nim jejich kamarád Minho. Byl zhruba stejně starý jako Kibum. Ten se na něj otočil.
"Ty buď tichučko žabáku!" okřikl jej. Jak se ten žabácký Minho opovažuje stavět do jejich rodinné pře?!
"No tak! Já nejsem žabák! Nechte už toho." zakňoural Minho. Tahle přezdívka mu ani kapku nelichotila.
"Žabák jsi a žabákem už zůstaneš!" odpálkoval jej Taemin. Tímto zažehnal Kibumovo uražení a konečně mohli na snídani.

"Umma! Ten žabák mi sáhl na zadek!" vyjekl Minnie.
"Žabáku! Nech moje dítě být!" otočil se na Minha Kibum. Minho se zazubil. Vyrostl z něj drzý, ale pěkný mladík. A Taeminův zadeček by nejradši okupoval od rána od večera. Což mu samozřejmě už devatenáctiletá Umma odmítala dovolit.
"Tak třeba, až dostanu sladkou pusu, změním se z žabky v krásného prince." poklekl Minho a chytil Taemina za ruku.
"Minho, upřímně, tobě nepomůže ani francouzák. Zkus plastickou operaci." zašklebil se s Minnie a pak následoval poslušně svou Umma do jídelny. Minho šel za nimi, zamračený a naoko uražený. Vymýšlel nějaký dramatický, srdceryvný projev, kterým by opět upoutal veškerou pozornost. Ve chvíli, kdy zasedali ke svému oblíbenému stolku Taemin onen pohled poznal.
"Ať tě to ani nenapadne, žabáku. Jinak sedíš na zemi." zabručel. Minho si povzdechl a radši si zacpal pusu, než by s něčím začal. Na zemi bylo totiž chladno. Z kuchyně konečně vyšly řádové sestry a pár dalších vychovatelů. Poslední dobou bylo natolik těžké sehnat někoho, kdo by pracoval v dětském domově, že to tu pomalu začínalo vypadat jako v klášteře. Najednou Taemin spozorněl. Mezi již známými zaměstnanci se objevila nová tvář. Mladá, krásná, usměvavá. A její vlastník mířil s tácem polévky k nim. Minnie si připadal jako ve snění. Ten mladý muž byl dokonalý. Ne jako Minho. Byl... Jiný. Krásný.
"Dobrou chuť." popřál jim. Ten hlas. Když ho Tae zaslechl, utvořil se mu v krku knedlík. Jen kývl na znamení díku.
"Mladý muži, nesluší se takhle na někoho zírat." napomenul jej Kibum.
"Ah, jistě. Omlouvám se, Umma." sklonil Minnie pohled.
"Umma?" pousmál se neznámý vychovatel.
"No mě se neomlouvej Taemine. Na mě jsi nezíral." odmávl to rukou Kibum. Minnie přikývl. Proč by taky zíral na svou Umma. Toho už zná.
"Jistě. Omlouvám se, pane." zvedl pohled k vychovateli.
"To nic. A neříkej mi pane, připadám si pak starý. Jsem Onew. A teď už dobrou chuť." vychovatel Minnieho kapku pocuchal.
"Eee. Moje vlasy." začal se hned upravovat Minnie. Žabák Minho mezitím v koutku žárlil. Z záchvatu ukřivdění ho vytrhlo až to, jak se rozlétly dveře.
"Omlouvám se! Jdu pozdě. Nějak jsem se ztratil." ve dveřích stál mladý muž. Chováním spíš chlapec.
"V pořádku Jjonghyune. Pojď si přisednout sem." mávl na něj Onew. Jjong ho zaregistroval a rychle se dostal k onomu stolu. Sedl si a nevinně se uculil.
"Moc se omlouvám." vyhrkl ještě jednou. Kibum protočil oči.
"Dinosaurus." zamumlal Tae. Jjong se na něj nechápavě podíval. Ale zbytek osazenstva stolu, i Onew, který už byl na odchodu to chápali dokonale.
"Vypadáš... Jako křížený Dinosaurus. Jen nevím s čím jsi křížený." zahuhlal Taemin a nabral si polívku. Jjong si povzdechl. Sotva dosedne, už má stupidní přezdívku.
Po obědě se automaticky držel té podivné partičky. Postřehl, že ten vysoký, opálený byl Žabák. Což odpovídalo. Ten mladej kluk, co ho jmenoval dinosaurem byl Taemin. A ten nejhezčí byl z nějakého důvodu Umma. Ale Žabák mu říkal Kibume. Po patnácti minutách se na něj právě Kibum otočil.
"Co se za námi furt táhneš jako nějaký štěně?" zeptal se ostře.
"Štěně! To je ono! Jsi dinosaurus křížený se štěnětem!" vyhrkl Tae.
"No, doufám, že je to štěně Jask Russel Teriera." prohodil Jjong.
"Pokud na tom trváš." pokrčil Minnie rameny. Kibum se mezitím nafoukl.
"Hele štěně. Ptal jsem se: Proč se za náma furt taháš?" mračil se jako bouřkový mrak.
"Protože, než mi rodiče srazilo auto, naučili mě, že mám chodit za svými sny." plácl Jjong první věc, co ho napadla. Kibum zamrkal.
"Tak fajn. Můžeš bejt s náma Puppysaure." pokrčil rameny.
"Jéj! Mám novýho Puppy-hyunga!" skočil Minnie Kibmuvi okolo krku a děkoval mu. Minho polkl.
"A proč mu to prošlo? Mě to nikdy neprojde!" vyhrkl.
"Protože ty to neumíš podat." odvětil Kibum. Jjong se zazubil. Byl oficiálně přijat a ještě mu Kibum složil neprofesionální kompliment. Tedy, dalo se to za něj považovat.
Během dalších dnů, kdy se Taemin nechával unášet na vlně dokonalosti jejich nového vychovatele, byl Jjong Kibumem uchvácen víc a víc. A Minho žárlivostí pomalu zelenal. Takhle se podle něj ten příběh asi vůbec vyvíjet neměl. /Minho: To tedy neměl!/
"Hele, Jjongu, nezdá se ti, že Tae je teď hodně samostatný? Že už často zůstáváme jen my dva." ozval se jednou Kibum.
"Tuším, že má nový středobod zájmu." pokrčil nad tím Jjong rameny. Všiml, že Tae často zmizí v doprovodu Onewa. Ale taky si všiml, že je Tae v pořádku a šťastný.
"Jak jako jiný středobod?? To dítě není připravené mít středobod vesmíru! Jsem jeho Umma, vím to! Kde je?" Kibum to očividně neviděl. Úzkostlivě se rozhlížel a hledal své dítě v davu hlav. Zahlédl jej vcházet. S vycohvatelem.
"Minnieeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee!" rozběhl se přes celou místnost a už tiskl nebohého Taemina k hrudi. Jjong jen zamrkal, jak si stihl všinmout jen pomyslné ohnivé čáry, co po Kibumovi zbyla. Dorazil k němu, až když zasáhla Umma Power a Kibum Taemu pěkně kázal.
"Víš, jaký jsem měl strach? Proboha, Mohlo se ti něco stát! Jsi dítě, máš se držet své Umma! Už mi to nedělej!" Kibum mlel a mlel a mlel. Onew a Jjong ztěžka zadrželi smích. Scénka byla přímo jak ušitá k popukání.
"Umma! Buď v klidu, byl se mnou Onew!" prohlásil na svou obranu Taemin, když Kibumovi konečně došel dech. Chvíli bylo ticho. Pak se Kibum postavil před Taemina a jal se vyčinit i Onewovi.
"Oho, no právě! A vy mladý pane, vidím, jste nový, chápu, ale vy musíte chápat, že tohle dítě je nevinné a počestné, ještě zdaleka nerozumí lidským potřebám starších a tak byste to radši neměl pokoušet, přeci jen, jste už na jiné úrovni a pak by vám Tae nemusel stačit. A co pak? Mno? Co pak? Víte, co by to pak s takovým dítětem mohlo udělat? Mohl by si z tohohle taky něco nepěkného odnýst." Kibum byl už zase k nezastavení.
"Kibume!" přerušil jej rázně Onew. Kibum sklapl.
"Klid! Co může být pro mladého muže horší, než praštěná Umma, co je až moc úzkostlivá?" pousmál se. Kibum se zamračil. Ještě než stihl chytit amok, ozval se Minnie.
"Umma. Víš, že nemám rád, když tohle o tobě někdo říká, ale Onew má pravdu." mluvil pomalu a opatrně, během toho odšoupl Kibuma a postavil se vedle Onewa. Ten jej chytil za ruku. O Kibuma se pokoušely mrákoty.
"To.. To..." koktal.
"Omluv nás, Umma, ale chtěl jsme tvémuděťátku ještě něco ukázat." zazubil se Onew. Nečekali na odpověď, neboť by se mohla zvrtnout v další šílený výlev. Odešli, stále se držíc za ruce.
"No, Mám pro tebe špatnou zprávu, Kibume. Tvoje dítě už vyrostlo." ozval se vedle něj ten medový hlas. Jemný, laskavý medový hlas, jako z těch snů. Kibum zavrtěl hlavou a otočil se na Jjonga.
"To ty! Ty za to můžeš! To je tvoje vina!" vykřikl a rozběhl se pryč. Jonghyun nechápavě hleděl na jeho postavu, jak vybíhá schody a mizí v pokoji. Co je jeho vina? O čem si Kibum může myslet, že za to může on?
Kibum si to momentálně myslel o všem. Celý svět byl způsoben Jjongovou vinou, se všemi jeho chybami a špatnými vlastnostmi a událostmi. A prostě předpokládal, že Jjong bude moct i za jeho konec, neboť to je on, s tím sladkým, medovým hlasem. Kdysi předpověděl, že jej Taemin opustí. A pak to zařídil. Postrčil je k sobě. Navedl je, trávit spolu čas a přitom zaměstnával Kibuma, aby si toho nevšiml. Je to jen jeho chyba! Nebýt něj, tak je Minnie pořád to sladké děťátko. Na chvíli doufal, přál si, aby mohl vstát a přesvědčit se, že Taemin ve vedlejším pokoj ještě poklidně spí s tím milým úsměvem na tváři. Jenže kdyby se zvedl, tak by ho tam tak nenašel. Jeho Minnie odešel. Byl pryč a on si toho nevšiml. Všímal si Jonghyuna. Jeho očí, úsměvů, slov a gest. I Jjong jej pak opustí? Odejde rozbít zase jiný vztah? Alespoň ten by tu mohl zůstat. Ale vlastně ne! Vždyť Jjong ho nenávidí! Úplně na to zapomněl. Ozvalo se zaklepání a do dveří vklouzla ta nenáviděná hlava.
"Vypadni! Ty jsi to předpověděl! Donutil jsi mě si toho nevšímat!" vyjekl Kibum.
"Ale prosím tě, ty šílená Umma. Potřebuješ vlastní život. Ne se jen starat o Taeho. Ale i o sebe. O tvou krásnou pleť." Jjong se pomalu vkradl dovnitř a došel ke Kibumovi. Posadil jej na postel a sedl si k němu.
"A taky by ses měl starat o ty krásné oči a nohy a bříško a ten zadeček. I když o ten se klidně postarám já." zavrněl a naklonil se ke Kibumovi. Ten na něj jen koukal.
"He? Cože? Jako o můj zadek?" zamumlal. Jjong kývl a než stihl Kibum cokoli udělat, tak mu zacpal pusu. Tedy, políbil jej.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hagumi-chan Hagumi-chan | Web | 6. září 2014 v 18:24 | Reagovat

Jjong je tak trochu úchyl ne? :DD a Onew pedofil? :DD Zajímavé, zajímavé :D

2 Arashi Kyuketsuki Neko Arashi Kyuketsuki Neko | E-mail | Web | 4. října 2014 v 19:56 | Reagovat

Taaaak to byla překrásná povídečka Iharko :3 Moc hezky jsem si početla!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama