One True Love (Everyone ships Dackie)

10. září 2016 v 15:09 | Kalamity Iharo |  fanfictions
JABÁN, VY ŽALÁTI!!!
Víte, jak to dopadne, když se Iharo rozhodne stát patronem nového shipu a rozhodne se sepsat povídku??
Tak, že ji slíbí v sobotu ve dvě hodiny na blogu a od rána na to myslí!
A pak se dá do dělání cosplaye a úplně na to zapomene a vzpomene si, až když si všimne SMS od hlavní aktérky shipu.
JÁ SE STRAŠNĚ OMLOUVÁM, HROZNĚ MĚ TO MRZÍ, ZA TREST MĚ TŘEBA NAKRÁJEJTE DO DORTU!!!!
Jinak, hodně to tady těm dvěma přeju a vy baste měli taky! Jsou pro sebe jako stvoření!!
OMLOUVÁM SE ZA CHYBY, DÍKY SVÉ BLBOSTI NEMÁM ČAS OPRAVOVAT!!!




Žijeme v ideálním světě, kde k sobě ti, jenž jsou si souzeni smějí cestovat, jejich imaginrní přátelé žijí v hmotné podobě spolu s nimi a Vila la Villaa, kde bydlí Iharo se svými alteregy skutečně existuje. A v této ideální době, v tomto ideálním světe vznikla legenda o nekonečné lásce, neukojitelném chtíči a jedné málem natržené prdeli… Málem?

"Co bude k obědu?" nakoukla Iharo do kuchyně, kde pobíhali dva z jejích spolubydlících.
Jak se Vila la Villaa postupně zabydlovala a odbydlovala, Iharo už skoro ztrácela přehled o tom, kdo tam vlastně bydlí. Což bylo dost podivné, jelikož to byla právě její hlava, díky jejímž poruchám tu její alterega stály, seděly, pobíhaly, ječely a tak dále.
"Bude kuře." prohodil Bran, menší klučina s rudými vlasy sahajícími po ramena.
"Beeeezva!" uslintla si Iharo a vrátila se do obýváku za svůj notebook s obrázky Steina ze Soul Eateru.
Po chvíli se vilou roznesla příjemná vůně. Iharo se zhluboka nadechla a pak vydechla… A pak… Jí proletěla hlavou příšerná myšlenka.
"Braneee, Kazeee..." vstala a došla do kuchyně.
"Kde je naše svatá trojice úchylností?" zeptala se. Kaze s Branem se po sobě zděšeně podívali. Aniž by si toho kdokoli z nich všiml… Ti největší úchylové a nejnebezpečnější členové jejich BAD Family 0069 byli fuč.

"No a tak jsem se schoval za roh a sledoval tu přednášku, kterou jim udělovala..." vyprávěl akorát Daniel své milované Jackie, když se procházeli loukami za sídlištěm, ve kterém stál Jackiin dům. Drželi se za ruce a během vypravování zajímavých příhod ze svých životů si užívali tu jedinečnou chvíli, kdy mohli býti spolu. Jeden se toho druhého nemohli nabažit. A oba si přáli, aby ta chvíle trvala navěky. Ale najednou… Okolo Jackie se prohnaly tři nerozpoznatelné šmouhy a ona už jen viděla, jak její drahý Daniel s křikem mizí v dáli.

"AAAAAAAAAAAA!!" vysoký, zděšený křik se roznesl vilou spolu s prásknutím dveří.
"Jsme doma!"
"Oběd nechceme!"
"Budeme ve sklepě!"
To bylo jediné, co se od navrátivžích úchylů Iharo, Bran a Kaze dozvěděli. Slušnější trojice stála v kuchyni a chvíli hleděli na otvor do obýváku, okolo kterého jejich drazí… "rodinní příslušníci" proběhli do sklepa.
"To by mě zajímalo, kdo to je tentokrát." poznamenal Kaze.
"Já jen doufám, že nikdo, ke komu má Tsuki zakázaný přístup. Protože víte, kdo to zase bude muset řešit." prohlásila Iharo.
"Jo, víme. Protože tebe ta soudkyně nabaluje." zazubil se Kazemaru a pohodil hnědou patkou, aby ji dostal z očí.
"Já ale přece nejsem na blondýny!" vyhrkla Iharo.
"Včera jsem ji viděl vylézt od kadeřníka… Šla na červenou." oznámil Bran.
"Teď už se bavíme!" ušklíbla se Iharo.
"POOOOOOMOOOOOOOOOC!!!" ozvalo se ze sklepa. Iharo si povzdechla, došla ke dveřím a zabouchala na ně.
"Ztlumte se tam dole!! Ať na vás stará Babčáková nevlítne!" křikla.
"POOOOMOOOOOOC!!!!" šlo jí v odpověď. Iharo se zamračila. Ten hlas jí byl povědomý.

"Marshie, dělej, zvedni to!!" zaúpěla Jackie. Ale nic. Volaný účastník byl nedostupný. Stejně jako Kyu, Wrii, Sushi, Jerry a ještě kdo ví, koho to zkoušela… Zahleděla se na seznam čísel v mobilu.
"Tak jo, když už ani Marshie nemůže… Zbývá jen jediná osoba!" zhluboka se nadechla a vytočila číslo +666 368 880 069… Ulevilo se jí, když se neozval hluchý tón. A vzápětí telefon někdo zvedl.
"Pevná linka do Vily la Villay, u telefonu Bran Chi, přejete si?" ozval se hlas mladého kluka. Jackie se zasekla. Na tohle číslo vlastně volala poprvé a nenapadlo ji, že by to zvedl někdo jiný, než strážný patron jejího a Danielova vztahu.
"Je tam někde Iharo, prosím?" hlesla nejistě.
"Ale jo…" odpověděl kluk a šlo slyšet, jak se žádané dívky dovolává… Jackie si nebyla jistá, ale zdálo se jí, že slyšela něco jako "Iharo kurwa vypadni od toho kuřete, nebo tě zavřu do boudy, máš tu horor!!"
Ačkoli… Místo horor asi onen Bran říkal hovor… Jackie si opravdu nebyla jistá.
"Kalamity Iharo, zařídím vše, co je v mých lenochodích prackách, kdopak si mě žádá?" ozval se ve sluchátku konečně známý hlas.
"PRDÍTO!!!! U Nadace!! Konečně! Potřebuju tvoji pomoc!!! Ztratil se mi Danny! Někdo ho unesl přímo před mýma očima!!!" vyhrkla Jackie do telefonu.
"Za bílého dne, jo?" ujistila se Iharo.
"Jo! Asi před půl hodinkou!" přikyvovala Jackie. V pozadí hovoru zaslechla křik.
"Aaaaha a jak ten únos vypadal?" zeptala se Iharo.
"No… Bylo to hrozně rychlé… Jen tři čmouhy a vžum a už mi Daniel mizel z dohledu!! Iharo musíš mi pomoct! Já to jinak nezvládnu! Já to bez něj nezvládnu! Já… Já… Co když se mu něco stane??" panikařila Jackie.
"Říkalas před půl hodinou?" ujistila se Iharo a zněla až moc klidně.
"JO! Před půl hodinou! Proboha! Víš, kolik mu toho stihli za tu dobu asi provést??" Jackie myslela, že se složí.
"Klid, hádám, že mu ještě nestihli nasadit ani roubík." odfrkla si Iharo.
"Jak to víš??? A nedělej si ze mě srandu!!! Tohle je vážné!!!" Jackie myslela, že Iharo praští přes ten telefon.
"Vážnější je… Tobě trvalo půl hodiny, než si mi zavolala?" ozvala se Iharo.
"KRISTOVA NOHO IHARO!!!! KOHO ZAJÍMÁ, ŽE JSEM TI VOLALA AŽ PO PŮL HODINĚ?!"
"Mě."
"ALE TADY JDE O DANNYHO! MUSÍME HO NAJÍT! ZJISTIT, KDE JE, CO MU DĚLAJÍ A JAK HO DOSTAT DO BEZPEČÍ!!"
"Neřvi, klepe se mi z tebe pevná linka." zamumlala Iharo.
"IHARO!!!!" zařvala nepříčetně Jackie, až i jí z toho poskočil mobil.
"Klídek! Danny je podle všeho u mě ve sklepě a jestli jsi četla mý yaoi povídky, tak víš přesně, co se mu stane… Pravda, nevím, jak ho odtamtud dostat..." vysvětlila Iharo.
"Cože…?" V Jackie se zastavily šroubky. Zaslechla z druhé strany povzdech.
"Moje alterega… Tsuki, Ryota a Mizuki… Ti tak trochu Dannyho unesli a zavřeli ho u nás ve sklepě. A jak jistě víš, tihle tři jsou novodobá svatá trojice úchylnosti..."
"To jsou ti, kvůli kterým se každého třináctého června pořádají oslavné pochody a domy s mladými panici se u vchodu potírají býčí krví, aby byli chlapci ušetřeni odpanění?" pozvedla Jackie obočí, ačkoli věděla, že to Iharo nemůže vidět.
"Jop, to jsou oni." souhlasila Iharo.
"DO PRDELE!!! MUSÍME ODTAMTUD DANNYHO DOSTAT!!!" vykřikla Jackie. Šroubky se už totiž znova roztočily a jí bylo jasné, že se hraje o vteřiny. Musí se do Vily la Villay dostat co nejdřív, jinak bude její drahý Danny rozerván vejpůl!
"Drahoušku…" ozvala se Iharo.
"NEŘÍKEJ MI DRAHOUŠKU A POPIŠ MI CESTU DO TÉ TVOJÍ ZATRACENÉ VILY!!" vřeštěla Jackie.
"Dej mi pět minut." odpověděla Iharo a položila sluchátko. Jackie chvíli naslouchala hluchému tónu a pak bezmocně svěsila ruku s mobilem podél těla. Pět minut? Pět minut? Proboha! Svatá trojice úchylnosti byla ta nejnebezpečnější parta! Za pět minut stihnou s jejím milovaným Dannym projít detailně půlku kamasutry! Jackie se začala otáčet a rozhlížet a pak si frustrovaně povzdechla. Myslela si, že kamasutru projdou poprvé s Dannym spolu na svém výročí… Nebo možná až na svatbě, kdo ví. Ale teď…?

"Nechte mě bejt!!!" bránil se Daniel a mrskal sebou na židli, jak jen mohl. Bohužel ho ti tři debilové stihli pevně svázat.
"Je moc ukecanej, kde je roubík?" zabručel Ryota.
"Jakou barvu?" ozval se Tsuki od kufřík, ve kterém byly perfektně srovnané roubíky. Ryota s Mizukim si Daniela chvíli prohlíželi.
"Já nevím, mě by se líbila červená." prohlásil Mizuki.
"To je pravda." přikyvoval Ryota.
"NE! NE! Žádnej roubík!!! Poslouchejte, vy hovni!!!" ječel Daniel. Mizuki si frustrovaně povzdechl.
"Vážně, příště berem někoho, kdo se nedrží za ruku s ňákou holkou, takoví jsou hrozně … Vzpurní a uječení." prohlásil.
"Ale já měl zrovna chuť na rozkošnýho heteráčka." ozval se Tsuki.
"Tak poslouchejte!!! To není jen tak ňáká holka!!! To byla Jackie!! A takhle svazovat mě může jedině ona!! Však vydržte!!! Jackie si mě najde a dostanete takovou, že vás už nikdo neposkládá dohromady!" řval Daniel. Ryota se zamračil.
"Bezva, teď nám ještě bude vykládat o svý přítelkyni… Brouku, připrav se na roubík. Tsuki, dělej! Podej ho už." popohnal svého kolegu.
"Počkej, počkej…" Zamumlal Tsuki a došel k Dannymu "Jackie, huh? Jakápak Jackie, brouku, povídej?"
"Tsukiiii! Nezdržuuuuj!" zakňučel Ryota.
"Eyeless Jackie! Moje přítelkyně!" vyhrkl Daniel.
"Pánové..." Tsuki se otočil na své kolegy úchyláky.
"No co je pořád?? Já už bych si ho dal!" vyhrkl Ryota.
"Hele, já už taky!" přikývl Mizuki.
"Tohohle nemůžeme. Tenhle chodí s kámoškou od Iharo." prohlásil Tsuki.
"Ale kurwaaaaaaaa!" ulevil si Mizuki.
"Ha! A vidíte to! Iharo mi taky pomůže!! IHAROOOOOOOOOOOOO!!! IHAROOOOOOO!!! TO JSEM JÁÁÁ!!! IHAROOOOOOOOOOOO!!!" Danny s novou nadějí na obzoru se zase začal škubat a vřískal hlasitěji, než před tím.
"No jo, počkej..." ozval se Ryota "Iharo přece neví o tom, že z ní máme respekt, ne?"
"Plánuješ vzpouru?" pozvedl obočí Mizuki.
"IHAROOOOOOOOOO!!!! IHAROOOOOOOO!!! KURWAAAAAAAA! POOOOOOOOOOOOMOOOOOOOOOOOOOC" řval mezitím Danny, jako by mu šlo o život… Přitom šlo jen o jeho zadek.
"No, tak se to dá nazvat taky! Víš, teď, když se nad tím zamýšlím..."
"Ne! Proboha, Ryotíku, ne!" chytil ho Tsuki za hlavu.
"Vždyť nám tu bouchneš, nedělej to!" přemlouval ho. Ryota se na něj ušklíbl a odstrčil jej od sebe.
"Sice jsme měli celou dobu z Iharo vítr, ale nakonec… Ona si toho nevšimla, ne? Nebo se mi alespoň nezdá, že by si to poslední dobou uvědomovala… Takže nemáme důvod z ní ten vítr mít… A tudíž je úplně jedno, s kým tahle dupka chodí." vysvětlil Ryota všechno, co se mu honilo hlavou.
"IHAROOOOO!!! U VŠECH PADLÝCH!!! IHAROOOO!!! DO PRDELEEEEEE!!" řval Danny.
"Do prdele, sprááávně… Do prdele to bude." pocuchal ho Mizuki.
"HEJ! Kluci!! Iharo říkala, že..."

"Jackie! Tak jsem u tebe!" z lesa najednou vystoupila drobná brunetka. Jackie se na ni otočila a skočila po ní. Srazila ji do trávy, pevně ji chytla za ramenoa a držela ji u země.
"IHARO!! DO PRDELE! TOMU ŘÍKÁŠ PĚT MINUT??? ČEKÁM TU OSM A PŮL MINUTY!!" vykřikla.
"Proboha! Ztlum se trochu! Musela jsem ještě Brana dostrkat k tomu, aby šel klukům vysvětlit, že je Danny pod mojí ochranou." vysvětlila Iharo své tří a půl minutové zpoždění.
"FAJN FAJN!!!" Jackie z Iharo slezla a nechala ji, ať se postaví.
"Otázkou je, jestli ho poslechnou." dodala Iharo.
"IHAROOOO!!!" zařvala Jackie.
"Hele, brouku, jestli mě budeš srát, tak vás dva nechám na holičkách!" upozornila Iharo svou zoufalou kamarádku.
"Jo? Fakt? A komu pak půjdeš za svatební dort?" odfrkla si Jackie.
"Myslím, že ještě chvíli a Minulost si bude brát Dannyho panictví." ušklíbla se Iharo drze.
"TAK CO MÁM DĚLAT??? MUSÍM ZA NÍM!! IHARO, JÁ HO MILUJU! POMOZ MI!! KDE JE? JE TA VILA TADY V TOM LESÍKU??? CO?? IHARO!!"
"Hysterko… Pojď." Iharo chňapla Jackie za zápěstí a táhla ji do lesa.
"ONO JE TO TAM V TOM LESE??? A PROČ JSI MI TO NEŘEKLA??? MOHLA JSEM TI JÍT NAPROTI!!!"
"Neřvi. Naproti jsi mi jít nemohla… Pamatuješ, jak jsem se zapsala do toho projektu na vyzkoušení nových tabletek? No, měly trošku… Zvláštní účinky." začala vyprávět Iharo.
"ALE MĚ NEZAJÍMAJÍ ZKURWENÝ TABLETKY!!! LEDA BY MI MOHLY POMOCT VYSVOBODIT DANNYHO!!" odsekla velice rázně Jackie.
"Po těch práškách mám jakýsi schopnosti upravovat realitu podle své vůle… To znamená portaci a třeba zhmotnění mých altereg..." pokračovala Iharo.
"NO A CO JAKO?!"
"Je to jediná možnost, jak se dostat do Vily, pokud nejsi moje alterego… Musíš jít se mnou… A proto jsi mi nemohla naproti." dokončila Iharo konečně.
"Jsi divná." zamumlala Jackie "A JÁ CHCI ZPÁTKY DANNYHO!!"
Najednou se stromy rozestoupily a ony stály před budovou natřenou na krémově béžovou barvu, v oknech byly kvetoucí muškáty, rudé a fialové barvy. Okna a dveře měly příjemnou hnědou barvu a nad dveřmi byl velký nápis Vila la Vilaa.
"Hezký, hezký..." přikyvovala Jackie " A TEĎ JDEME PRO DANNYHO!"
Iharo si povzdechla. Jestli na sebe takhle řvou normálně… No… asi by měli bydlet na odlehlém ostrově bez sousedů.
"Tak jdeme." Iharo Jackie nepouštěla a vešla do Vily.
"Jsme tady! Propusťte vězně a běžte hledat jinam!" vyhrkla Iharo hned v chodbě. Ale odpovědí jí bylo jen ticho.
"HEJ!!! VRAŤTE MI MOU LÁSKU NEBO BUDETE TRPĚT!!! JAKOŽE… TRPĚT BUDETE I TAK, ALE VRÁCENÍ MILÁČKA JE POLEHČUJÍCÍ OKOLNOST!!" zařvala si Jackie. Ale nic. Iharo s ní postupovala dál. V kuchyni potkaly Kazeho, který se sluchátkama v uších pročítal kuchařku. Jackie se Iharo vytrhla a skočila po Kazem. Ten se lekl a spadl tak na zem. Jackie ho zaklekla a sluchátka mu omotala okolo krku.
"KDE JE?? KAM JSTE HO SCHOVALI?? KDE JE MŮJ DANNY??" začala.
"Jackie neeeeee!!" přiskočila Iharo a odtáhla ji za límec od červenočerné kostkované košile.
"Tohle je Kazemaru, ten za nic nemůže..." vysvětlila.
"Aha… Sorry… Tak… Kde jsou teda ti tři a můj miláček?" zeptala se Jackie Iharo… Ta vyrazila k jedněm ze dveří.
"Ts, ts, ts." zakroutil nad tím Kaze hlavou a zase si dal sluchátka do uší. On se do tohohle zatáhnout nenechá! Ne!
"Pojď." houkla na Jackie a ta se netrpělivě vydala za ní. Když Iharo otevřela dveře, čekaly na ně kovové točité schody vedoucí vedoucí dolů. Iharo se po nich s klidem vydala a Jackie také. Všude okolo nich byla tma. Jediné, co bylo osvětleno, byly schody. Ale odkud šlo světlo nebylo možné rozpoznat. Jako kdyby se prostě okolo nich vznášelo a odhalovalo jedinou možnou cestu.

"Myslíte, že tady budeme v bezpečí?" ujišťoval se Mizuki a rozhlížel se po rudém pokoji. Rudé stěny, strop, podlaha, nábytek, závěsy… Všechno bylo rudé. Jen dveře vedoucí do soukromé koupelny byly černé.
"Jo. Sem se ani Iharo neodváží." přikývl Tsuki.
"To se jí nedivím." zamumlal Ryota, držící za límec svázaného Daniela, který už nemohl nadál křičet díky roubíku v ústech.
"Tak jo… Skočím si omýt ten kousanec od Brana… Ne, že začnete beze mě!" prohodil Mizuki a odešel do koupelny. Tsuki ke dveřím pohotově přiskočil a tiše je zamkl. Ryota se na něj podíval a oba spokojeně přikývli. Pak Ryota hodil Dannyho na postel.
"Je rozkošný, že?" poznamenal. Tsuki přikývl.
"Ohromě. A jistě bude uzounký." dodal. Oba si jako na znamení stáhli košile a také kalhoty. Daniel krapet vykulil oči. Ne, že by ho zaujalo, že ani jeden z nich neměl spodní prádlo… To ho ani trochu nešokovalo… Ale… Něco tak velkého… Se do něj nemůže nikdy nacpat! Polkl a chtěl z postele seskočit, ale to už na ni vyskočili i ti dva a začali jej osahávat. Tsuki, ten větší z nich (v jakémkoli smyslu to berete), si klekl za něj a trošku ho na sebe natiskl. Do rukou, které měl Danny svázané za zády mu vstrčil své přirození a pohladil ho po vlasech.
"Viděl jsem to na očích, že víš, co s tím dělat. Tak jen do toho..." zašeptal mu do ucha. Ryota se mezitím sklonil k Dannymu zepředu, hravě ho kousl do špičky nosu a pak se jal ocumlávat jeho krk. Danny cosi přes roubík zahuhlal, ale ani jednoho z jeho věznitelů nezajímalo, jestli to bylo na odpor, či ne… Upřímně… Danny se bál odporovat nějak výrazně. Pomalu se vzdával naděje, že ho někdo zachrání a tak se alespoň upnul k myšlence, že když bude hodný, třeba to bude méně bolet. Pohyboval rukama svírajícími Tsukiho velké přirození…
"Jaký je?" zeptal se Ryota během ochutnávání Dannyho krčku.
"Snaží se." zamumlal Tsuki a dlaněmi sjel po Dannyho bocích až ke kalhotám. Prsty doputoval k Dannyho rozkroku a zatlačil na něj. Danny, ať chtěl, nebo ne, tak při tom pocitu zaklonil hlavu dozadu. Ryota toho okamžitě využil a rafnul jej od hrdla. Začal sát.
"Hej… Značky nejsou dobrý nápad." zamumlal Tsuki. Tsuki chvíli sál a pak se odtáhl.
"Pozdě… Ale do dvou týdnů to zmizí." odpověděl.
"Nerad je vracím označkované." zamračil se Tsuki.
"Tak to tu bude muset s námi počkat, dokud to nezmizí." zazubil se Ryota. Danny vytřeštil oči a leknutím trochu víc sevřel Tsukiho přirození. Tsuki se ušklíbl.
"No jen do toho."
Danny tedy sevření nepovoloval a pokračoval. Cítil, jak Tsukiho přirození tvrdne… Když si v duchu představoval, že vzrušením se ještě zvětšuje, vše se uvnitř něj svíralo úzkostí…

"Iharo, co to do prdele je?" když konečně slezly schody, ocitly se Jackie a Iharo na úzké betonové cestičce… Díky tomu záhadnému světlu mohla Jackie vidět, že cestička je úzká zhruba na šířku mužské šlápoty a po obou stranách cestičky byl metrový sešup dolů a na dně spousta špičatých bodců. Bylo fajn, že světlo odhalovalo i je, ale Jackie by se možná cítila líp, kdyby o nich nevěděla… Stačilo, aby lehce šlápla vedle a zůstala by tu prošpikovaná skrz naskrz jako cedník.
"No, to je vchod do speciální místnosti, kam si Ryota, Tsuki a Mizuki vodí své… oběti." vysvětlila Iharo.
"Bezva a proč je to taková debilní cesta?" zeptala se Jackie.
"Kdyby náhodou chtěla oběť utéct… Nebo by ji přišel někdo nezvaný zachránit." odpověděla Iharo.
"A já jsem co? ZVANÁ?" vykřikla Jackie.
"Ty máš průvodce." pokrčila nad tím Iharo rameny. Konečně se před nimi objevilo světlo. Byl to vchod do kruhové místnosti… Holé kruhové místnosti, ve které byla jen židle a svázaný Bran.
"Brane!" vyhrkla Iharo a přiskočila k němu, aby ho rozvázala.
"KDE JE DANNY?" zavřeštěla Jackie. Měl být tady!! Určitě měl být tady!! Iharo ji sem přece vedla za ním!!!
"Fuč." odpověděl krátce Bran, když mu Iharo sundala roubík.
"JAK FUČ?!" Jackie vypadala, že exploduje.
"Přišel jsem jim říct, že je Danny pod tvojí ochranou, Iharo… A tak mě svázali a prohlásili, že si ho odnesou na bezpečné místo." vysvětlil Bran.
"A TO JE KDE??" ptala se ihned Jackie.
"No to nevím…" povzdechl si Bran.

Danny už byl také v rouše Adamově. Tsuki s Ryotou se nakrásně pohádali o to, kdo ho vysvobodí z kalhot… Nakonec se spojili dohromady… Mezitím se začal ozývat Mizuki, že jsou to kreténi, co ho zamkli… Ale to ty dva očividně jen potěšilo…
Dannyho už začínaly bolet ruce. Celou tu dobu v podstatě nepřetržitě Tsukimu honil a ten stále neměl dost…
"Tsukiii..." ozval se Ryota…
"Copak??" zeptal se Tsuki.
"Poděl se o ty jeho ručičky…" prohlásil Ryota.
"No to ne… Teď ho rozvazovat nebudu… Mám pro tebe něco lepšího..." ušklíbl se Tsuki. Ryotovi zasvítila očka nadšením.
"Pusinku!" vyhrkl a Dannymu bylo jasné, že uhodl. Ani nemusel vidět Tsukiho souhlasně přikývnutí. Ucítil, jak mu Tsuki povoluje uzel a sotva mu roubík sundal, nadechl se.
"POMOOOOOOOOOOC!!! TADYYYYYYYY!!!" začal řvát. Tsuki s Ryotou ale na nic moc nečekali. Ryota se okamžitě usadil v polosedě pololeže a stáhl si ho k sobě.
"POOOOOOM-"
Dannyho volání o pomoc bylo přerušeno, jelikož mu Tsuki zatlačil na zátylek a donutil ho pojmout do úst Ryotův úd… Danny chtěl uhnout, ale Tsuki ho držel pevně a vzápětí si jej chytil i sám Ryota… Vplul mu prsty do vlasů a sevřel je. Spokojeně se usmál a začal si korigovat Dannyho pohyby hlavou. Tsuki se narovnal a prohlížel si celou scénu… Pak s úšklebkem pleskl Dannyho po zadku. Ten i přes Ryotův úd v ústech "vyjekl". A ucítil, jak se Tsuki snaží vtlačit svou erekci do jeho úzkého otvoru. Vyhrkly mu slzy. Bolestí ještě ne, ta měla přijít za chvíli… Ale v tuhle chvíli mu došlo, že ho před tím už skutečně nikdo nezachrání. Leda by to byl sen.
Přišla ona bolest. Tsuki věděl moc dobře, že je pro Dannyho příliš velký, ale jako nikdy jindy, ani tentokrát se nezajímal. Tlačil se dovnitř a věděl, že Danny musí prožívat muka. To mu snad dělalo ještě větší radost, než fakt, že je to on, kdo ho přeřízne.

"SLYŠELAS TO?!?!?!?!?!" vyhrkla Jackie. Pořád ještě marnily čas v tom kulatém sklepě, ke kterému vedla smrtonosná cesta.
"Jo." kývla Iharo.
"V tom případě musí být někde ve Vile a v místnosti, kam si myslí, že by se Iharo neodvážila a to je jen jedna místnost..." Bran přemýšlel okamžitě nahlas.
"MILÁÁÁÁÁÁÁÁČKUUUUUUUUUUU!!!" Jackie, nedbajíce nebezpečné cesty se rozběhla zpátky.
"Ložnice tvojí matky." dodala Iharo a podívala se na Brana. Ten kývl.
"TY RUDÝ DVEŘE!!!" křikla Iharo za Jackie a pak s klidem pomohla Branovi na nohy a vydala se s ním do kuchyně.
"Rudý dveře, rudý dveře, rudý dveře..." Jackie se nějakým zázrakem dostala přes uličku i po schodech a teď stála v chodbě a hleděla po dveřích. Černý, modrý, plechový jako do krytu, hnědý s pavoukama, bílý s motivama bylinek, fialový… RUDÝ!! Tady byly…
"UŽ JDU LÁSKOOOOOOO!!!" zařvala Jackie a vykopla dveře. Naskytl se jí pohled na úplně rudý pokoj, uprostřed kterého na posteli dva divní cápci ojížděli jejího Daniela…
"Ale no tak!!! Teď, když jsem se dostal po kořen!" vyhrkl naštvaně Tsuki.
"To máš za to, že zavíráš svoje kámoše v koupelně, aby si nevrzli!" křikl Mizuki z koupelny. Bylo mu jasné, podle zvuků, že jim do toho někdo vlezl.
"HAHKIE!!!" zahuhlal nadšeně Danny, kterého Ryota stále držel, takže nemohl jeho penis vyplivnout.
"PUSŤTE HO A JÁ SI Z VÁS MOŽNÁ NENADĚLÁM POLÍVKU!!!" vyhrkla Jackie.
"Ne." prohlásil Ryota a začal zase pohybovat Dannyho hlavou.
"COŽE????" nechápala Jackie.
"Vydrž, za chvilku budem." prohlásil Tsuki a taky začal přirážet. Danny bolestí jen úpěl. Jackie se připravovala, že po nich skočí.
"VY ŠMEJDIIIIII!!!!" zařvala a už už se rozběhávala.
"Aaaaaano!" zaklonil Tsuki hlavu a vyvrcholil.
"Joooo!" vteřinu po něm vyvrcholil i Ryota, zaplnil Dannyho ústa tak, jako Tsuki naplnil Dannyho zadek a oba se od něj odtáhli.
"Tak na, vem si ho." prohlásil Tsuki, slezl z postele a odešel do svého pokoje.
"Celkem to ušlo, ale do příště ho vycvič." prohlásil Ryota a když k Jackie došel, poplácal ji po rameni. Pak taky zapadl do pokoje. Jackie chvíli jen hleděla před sebe, pak ale skočila na postel a přivinula k sobě Dannyho.
"Moc mě mrzí, že jsem to nestihla dřív, oh zlato, moc se omlouvám, mě to tolik mrzí!" začala ho okamžitě utěšovat. Danny se u ní schoulil a užíval si její přítomnosti. Konečně. Byla u něj! Přes to všechno, co prožil, bylo hlavní, že Jackie teď byla u něj.
"Zlato, zlato, moc moc moc se omlouvám, oh, lásko, už tě nikdy nepustím. Jenom proto, abych je zabila a Iharo zabiju taky." pokračovala Jackie.
"Všechny… Všechny je zabiju a budeme jen my dva v klidu a v bezpečí, na věky věků."
"Jackie..." Danny se trochu zavrtěl a podíval se na ni.
"Promiň, moc melu, ale já se o tebe tolik bála, tak moc! Ani nevíš, jak si vyčítám, že jsem to nestihla dřív!" vyhrkla Jackie.
"Uklidni se, miláčku. Jsi na tom hůř, než já." zamumlal Danny.
"No jo, máš pravdu. Moc se omlouvám! Ty jsi tu oběť, máš pravdu, tobě ublížili, moc mě to mrzí." Jackie prostě nebyla k zastavení. Danny chytil její tvář do dlaní a chvíli ji sledoval.
"Jackie..." pousmál se a políbil ji.
Drželi se v obětí a líbali se, dva hluboce zamilovaní, předurčení k mnoha zkouškám, ale také k tomu, dojít zdárného konce. Nejen, že pro sebe byli stvořeni, ale navíc byl jejich vztah požehnán rukou zázračné bytosti…
"Hej vy dva, dáte si kuře?" nakoukla do pokoje Iharo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eyeless Jackie Eyeless Jackie | Web | 12. září 2016 v 18:18 | Reagovat

TO JE TAK KUREVSKY LUXUSNÍ

2 corrupted-mind corrupted-mind | Web | 13. září 2016 v 22:11 | Reagovat

I LOVE THESE DEMONS TOO MUCH, SOMEONE SAVE ME-- <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama