Iharo made me go Nuts - A Nightmare on Elm Street

26. listopadu 2017 v 15:47 | Kalamity Iharo
"Oookay, jsem si jistá, že než jsem usla, myslela jsem na poníky... Kde jsou mí poníci?" rozhlédla se zamračeně Iharo. Seděla na zemi v nějaké... Co to krucinál bylo? Továrna nejspíš. Všude byly trubky, bylo tu horko a zdi osvětlovaly plameny z pecí, které Iharo hádala, že má za zády.
Najednou se ozval smích, nepříjemný, šílený smích. Iharo se pousmála, pak se uchechtla a nakonec se začala smát taky. Řehtala se jako kobyla.
"Tak moment!" ozvěna se rozlehla celou halou, kde Iharo pořád ještě seděla na zemi. Iharo sklapla a zahleděla se do stropu.
"Čemu ty se směješ?!" zabručela ozvěna. Mělo to mužský hlas. Ale nezněl zrovna dvakrát sympaticky.
"Já nevím, asi nějakému vtipu?" zkusila to Iharo bezstarostně.
"Jakýmu vtipu?!" vykřikl hlas.
"No to já nevím, to mi řekni ty! Ty jsi začal!" odpověděla Iharo. Najednou se kousek před ní zjevila zvláštní postavička. Měl spálený a zjizvený obličej, roztrhané oblečení a na rukou zvláštní rukavice s ostrými čepelemi. Minimálně tak to Iharo připadalo.
"Dobře... A ty jsi?" zeptala se Iharo.
"Já..? Já jsem tvá noční můra... Ta nejhorší noční můra!" ušklíbl se muž.
"Proboha! Ty jsi zodpovědnost!" vyhrkla zděšeně Iharo a ucouvla.
"Co? Cože?" muž pohnul kůží na obličeji, jako kdyby pozvedával obočí. Iharo to svoje obočí taky pozvedla a zahleděla se na muže.
"Takže mám jinou nejhorší noční můru? Jinou, než zodpovědnost?" prohodila nejistě.
"Ovšemže...!" vyhrkl muž. Iharo se najednou rozzářila a zatleskala rukama.
"Nech mě hádat! Nech mě hádat!" vyhrkla.
"Děláš si ze mě srandu?!" zaburácel muž. Iharo nahodila štěněčí oči.
"Prosíííííííííím." zakňučela.
"Já jsem Freddy Croeger! Já jsem..."
"Můj děsivý učitel matiky na střední?" zkusila to Iharo.
"Cože? Ne!"
---
"Nejsem nikdo z těch, koho hodláš hádat!" zařval Freddy...
"Aaa jsi si jistý? Znám se skvěle, určitě na svou největší noční můru přijdu." uculila se sebejistě Iharo.
"Ale tohle není žádná hra na hádání! Já jsem tady, abych tě zabil!!!" řval Freddy a oči mu lezly z důlků.
"Aahaaaa, tak to je nudaa." zabručela zklamaně Iharo. Freddy se na ni šokovaně zahleděl. Co to ta hoka mele? Jaká nuda? Měla by utíkat, bránit se, řvát, ječet! A ne si stěžovat!
"Zabít mě... To už tu bylo tolikrát... Ach jooo..." Iharo sebou plácla na zem. Samozřejmě prudce, takže se hezky praštila do hlavy.
"Jauvajs!" vyjelo z ní.
"Hele, jsi v pohodě?" zeptal se Freddy.
"A ty?" zvedla Iharo hlavu a koukla se po netvorovi.
"Já?" ukázal Freddy jednou z čepelí na sebe.
"Jo, ty, právě ses mě zeptal, jestli jsem v pohodě." odpověděla Iharo. Freddy zavrtěl hlavou. Ale pak mu došlo, že jo, že se zeptal. Tohle už bylo moc. Zaúpěl, zařval, sundal si klobouk, zakousl se do něj a zatáhl, pořád upící. Iharo pozvedla obočí jak nejvýš mohla.
"Fakt se cítíš ve svý kůži?" zeptala se laskavě. To už Freddy ale začal pochodovat do kolečka a úpěl a tahal za klobouk, co držel jak v puse tak v rukách. Iharo ho sledovala, pak nad tím pokrčila rameny, dvakrát tleskla a ...
Posadila se na své posteli, bylo asi deset ráno, krásná, klidná sobota.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama