Po citech...

21. února 2018 v 12:46 | Kalamity Iharo |  Chvilky poezie
Jabán, vy Žaláti!
Tenhle týden se moje tělocvikářka dozvěděla, že píšu básničky a taky pomáhám s pohádkovýma představeníma na zámku... a ptá se mě, proč ty básničky nedám tam... No... Víte proč? Protože... Proto... (však si to přečtěte sami)

hert

City vyschly a zmizely.
Neměla jsem jich nekonečno.
I když cesty se rozdělily,
stejně si dál říkám "slečno".

Není to fér, nejsem spokojená.
Přesto nemám jak se bránit.
Láska na špatného vyplýtvaná,
nemůže už se zpátky vrátit.

Nikdy by mě nenapadlo,
že city mohou jednou dojít.
A teď koukám srdci na dno,
ve snaze jich tam pár najít.

Zasloužím si více, třeba tebe.
Ustřihla jsem si však křídla.
Příliš brzy opustila nebe.
Nezbyde, než jen si spílat.

Přála bych si odpověď
na všechnu tvou přízeň.
Zbylo však jen tělo, šeď
A po citech žízeň.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Phouka Phouka | Web | 21. února 2018 v 13:19 | Reagovat

This is a beautiful art and you are a wonderful artist

2 Black Blood Black Blood | Web | 22. července 2018 v 15:23 | Reagovat

Překrásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama